30. 8. 2014
Otázkami okolo těžby uranu se zabývám řadu let v občanském sdružení Naše Podještědí.
Těžba uranových rud ve strážském bloku byla začátkem 60. let minulého století povolena za podmínky, že nedojde k negativnímu ovlivnění podzemních vod. Stal se pravý opak. V podzemí se dodnes nachází kyselina sírová a roztoky, které je třeba čerpat a čistit. Kontaminováno je víc spodní vody, než se vejde do Lipenské přehrady.
Dodnes stála sanace přes 40 miliard korun a ještě jednou tolik stát bude. Všechno vyčistit se podle odhadů zvládne snad za dalších 40 let.
Radou kraje jsem nyní pověřen vedením skupiny pro revitalizaci bývalého vojenského prostoru Ralsko. Práce na dekontaminaci byly před několika týdny konečně znovuobnoveny poté, co byly kvůli nesouladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek před dvěma lety zastaveny. Stále řešíme i propletené vlastnické vztahy a domlouváme se s vlastníky na výměně pozemků, aby byla možná tolik potřebná ekologická očista. Děláme pokroky a vidíme první výsledky, např. vyčištění kontaminované půdy v oblasti Kuřívod a Hradčan by mělo být hotové do roku 2016. Už příští rok by v této oblasti místo zchátralých budov, jam a dalších míst zasažených těžbou měla být zalesněná a zatravněná krajina.
S pomocí kraje a díky penězům čerpaným ze státních a evropských fondů chceme v Ralsku vytvořit geopark a síť cyklostezek.
V jednání jsou přitom i další možnosti využití oblasti jinak než těžbou, což by přineslo nová pracovní místa. Nikoli však na úkor zdravého životného prostředí.
V příštím volebním období se Senát bude muset zabývat širokou škálou legislativy týkající se životního prostředí, mj. horním zákonem a procesem EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Je v zájmu občanů, aby tyto zákony byly kvalitní a sloužily všem, ne jenom bohatým těžebním společnostem. Nepřipustím, abychom opakovali chyby, které vedly ke dnešnímu stavu Ralska.