18. 10. 2023
Když se v posledních nejméně deseti letech Liberecký kraj chlubí něčím novým ve vzdělávání, jsou to zrekonstruované budovy nebo nové technické učebny. Pro lepší vzdělávání bychom ale potřebovali investice především do kvality vzdělávání a do modernizace oborů, které krajské střední školy učí. Lepší budovy samy o sobě moderní vzdělání dětem nepřinesou.
Dobře to je vidět na nově ohlášené investici do budov Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantě, má tam jít 170 milionů na vylepšení zázemí pro učební obory jako např. „Lesní mechanizátor“ nebo „Zpracovatel dřeva“.
Obr.: Pirátský náměstek na kraji, Zbyněk Miklík, oznámil investici 170 mil. Kč do nových technických dílen na Střední škole zemědělské ve Frýdlantě. Tvoříme tímto opravdu chytřejší kraj?
Nechci zpochybňovat potřebu kvalitního zázemí, ale pokud bych měl na kraji na starosti vzdělávání, zamyslel bych se nejdříve nad tím, jestli obory, které škola učí, dávají našim dětem dobrou šanci na uplatnění po celou dobu jejich pracovní kariéry, která skončí někdy okolo roku 2070.
Už dnes přitom víme, že většina absolventů odborných škol ve svém oboru nepůsobí už jen pár let po absolvování. Proč tomu tak je, bohužel nevíme, protože Liberecký kraj uplatnění absolventů škol nesleduje.
Opravdu má smysl mít na odborné škole oddělené obory „Pekař“, „Kuchař-číšník“, „Řezník-uzenář“ nebo „Prodavač“? Nebylo by lepší tyto obory sdružit do jednoho a nabízet studentům univerzálnější vzdělání, když během své kariéry s největší pravděpodobností několikrát změní nejen zaměstnavatele, ale dost možná i obor, ve kterém pracují? Nebo obory „Lesní mechanizátor“, „Zpracovatel dřeva“, „Zahradník“, „Zemědělec farmář“ a „Opravář zemědělských strojů“? Nebylo by lepší, aby děti, které na školu v 15 letech přijdou, měly možnost zvolit si předměty napříč těmito obory? Už jen proto, že v 15 letech jen málo z nich ví, čím se bude živit. Přílišná specializace jim tak bude kariérní možnosti spíše komplikovat. Nezájem o uplatnění absolventů je vidět i z webu školy, kde lákají studenty na „maturitu bez matematiky“ nebo na „řidičský průkaz v rámci studia“. Za to mlčí o tom, co se student na škole vlastně naučí a jak se v budoucnu uplatní.
Osobně bych krajskému vedení doporučil, aby si ohledně budoucnosti školství nechali poradit od organizací, které se budoucností školství intenzivně zabývají. Ať už jde o analytiky z ministerstva školství nebo z České školní inspekce, z nevládního sektoru. Anebo aby podobně jako jiné kraje každý rok organizovali několik exkurzí pro ředitele, učitele a zástupce zaměstnavatelů do okolních zemí, aby si udělali obrázek, jak to dělají jinde a jaké konkurenci absolventi našich škol budou během své kariéry čelit. Věřím, že uvažování o středních školách v Libereckém kraji vypadalo úplně jinak než dnes.
Jaromír Baxa, zastupitel města Liberec, VŠ pedagog