7. 5. 2014
Co s lokalitou, kde hnízdí chřástal polní, jehož populace je na vyhynutí? Mají se tu stavět domy. Když pozemky jejich majitelé kupovali, neměli o opeřenci ani ponětí? Ano či ne? Kdo za tu chybu může? Bývalé vedení na jablonecké radnici, které prodej pozemků na stavbu odsouhlasilo? Věděli nebo ne?
Nabízí se Nerudova upravená otázka Co s tím? Všichni chápou, že příroda volá po naší ochraně a vyhynulé tvory člověk už nikdy nevzkřísí. Na druhé straně ale stojí majitelé pozemků v lokalitě, kteří louky kupovali v dobré víře, že je zhodnotí stavbou nových domů. Jak z patové situace?
Zdánlivě malý pták tak působí velké problémy. Teoreticky vzato vznikly čtyři tábory Jablonečanů. Jedněm je nějaký opeřenec či výstavba úplně jedno. Druzí investovali nemalé peníze do pozemků, které z pochopitelných důvodů nechtějí nechat kvůli ptákovi ležet ladem. Třetí vyrazili do boje za záchranu ohroženého zvířecího druhu. Na čtvrté pozici stojí město jako tvůrce územního plánu a garant stavebních řízení.
Z pohledu fauny, nejde jen o chřástala. „Jsou tu i užovky, živorodé ještěrky a další,“ konstatoval při setkání s politiky a investory přímo na místě Martin Švarc z o.s. Proseč. Místní proto chtějí výrazně ovlivnit připravovanou koncepci rozvoje města a nový územní plán , který se bude schvalovat v příštím roce.
Švarc je přesvědčen, že celá chyba přeměny tohoto území na lokalitu k bydlení, bez ohledu na biotopy, vznikla v minulém volebním období. Za starostování Petra Tulpy.
Nebude to zadarmo
Řekne-li dnes někdo před některými jabloneckými zastupiteli „chřástal“, stane se, že slovo působí jako rudý hadr na býka. Pak padají hlášky typu: existence ptáka, kterého nikdo neviděl. Odpůrci zástavby pak hovoří o přírodní exkluzivitě území. Chtějí, aby město rozhodnutí o výstavbě úplně zastavilo.
Stát tady má projekt Futurum 1 a Futurum 2. Pokud by město uvažovanou stavbu pod tlakem veřejnosti zastavilo, mohl by investor Prosečská realitní a.s. chtít po městě náhradu, Miroslav Pelta a Ivo Bartoněk s manželkami jsou obchodníci.
Ivo Bartoněk deklaroval médiím, že se k tématu výstavby v této lokalitě a výskytu chřástala nechce vyjadřovat. Miroslav Pelta se na dubnovém setkání v obyvateli Proseče nechal slyšet, že by od výstavby upustil. Zejména pokud nyní trvá stagnace poptávky na trhu s novými byty. Nebude-li moci stavět kvůli chřástalovi, stavět nebude. Jako správný podnikatel ale nechce být škodný. Kdo ale ponese tyto peníze k tíži? Město? Nebo státní erár?
Jablonec má s žalobou developera o odškodnění své čerstvé zkušenosti. Právě jeden takový spor platí. Zmařená výstavba bytových domů na Dolině. „Pevně věřím, že pan Pelta, významný městský patriot, nebude zištně zneužívat této situace a dožadovat se nepřiměřených náhrad, protože městská kasa je do značné míry vyprázdněná,“ uvedl zastupitel Jaroslav Kraus.
I podle Pavla Žura by to ale v tomto případě nemělo město nechat dojít tak daleko. Navrhuje vyměnit pozemky za jiné a nabídnout investorům například městské proluky. Takové dvě mouchy jednou ranou. Nejenže by to neodtáhlo lidi „ven“ z města, ale vyřešila by zástavba a zvelebení nehezkých koutů ve městě.
Lukrativní pozemky
Akcionáři Prosečské realitní si pořídili pozemky v Horní Proseči už před šesti lety. Získali 65 000 metrů čtverečních půdy po sto dvaceti korunách za metr. Následně se zdejší půda přeměnila ve stavební parcely. Zisk? Stručně odhadnuto sedminásobek.
Jednoznačně jde o zatěžkávající zkoušku v komunikaci mezi politiky, investory a ochránci životního prostředí a obyvateli. Nejde totiž jen o místně lokální problém, vývoj ovlivní budoucnost Jablonce.
Převzato z Jabloneckého deníku, vydáno 7. května 2014, autor: Lenka Klimentová